Václav Koubek

Zákoutí

ZÁKOUTÍ
Jsou místa která stávaj se ti
věčným blouzněním
staví tě na špičky
a dělají tě vším
ta místa která před spaním
tě pálí na spáncích
a já teď kráčím
v nočních ulicích

Když zuješ se bosý jdeš
po prázdným dláždění
slyšíš ty co tudy šli
a teď už spí
když jí z domu utíkal
tak bylo mi jen o pár víc
dneska tě hledám
v nočních ulicích

Když přízraky a strach noci
tě berou po pažím
a ty zas cítíš ze skladišť
ten pálící se dým
míjíš zákoutí
kdes míval kdysi svoji skrýš
Teď úzko mi je
v nočních ulicích

Potkáš kostel který se ti
v dětství velký zdál
a teď v bílém sídlišti
jak v pěsti zůstal sám
nejradši bys ho pohladil
a schoval pod svůj cíp
Zima mi je táto
v nočních ulicích

O krok zpátky
za tebou dětství kráčí
proč nepřiznáš si
že mu závidíš
nesmíš nechat utéct
tuhle šanci
se svým synem
dům svůj obejít

Děvče z čekárny

DĚVČE Z ČEKÁRNY
To děvče z čekárny§bylo tak rozcuchaný
jen úsměv upřímný
v paměti mám

Že byla to víla
dodnes se mi zdá
když se mi k ránu
odevzdává

Cítím jak vedle mne stojí
cítím jak se třesem láskou
vím že je to jenom snění
že zas ráno přijde dlouhý den

Dědek

DĚDEK
Kouzelnej dědek dneska mě oslovil
spolu mi kachnám drobili chléb
mráz nás svým prutem po tvářích pleskal
u břehu potok brousil si led
Led bílý jízlivý tiše se smál
za vousy dědka do vody bral
a dědek jak stál tak potok ho sejmul
a vzal na sebe dědkovu tvář
Proč tu stál
jsem se ptal
z dálky mi dědkův hlas
tiše odpovídal

Ref.:
Věř že vody čistý
k tobě nedoplují
věř jen vodním cestám
ty tě doprovodí
zkus jít

Sešel jsem z mostu
A proti proudu po břehu šel
Míjel jsem stovky
Bezvládných v pokleku těl
Ta těla se smála chtěla mi
Ukázat směr
Já jen slyšel

Ref.:
Věř že vody čistý…………

Šel jsem čistou strání
a nohy za sebou táh
špičkou bot dělil jsem
kopec na dvakrát
Slunce mi oblíklo plášť
já cítil prázdno zas
smutno zas

Tu najednou nade mnou
dlaň roztáh černej mrak
voda se valí mou stopou
jak žravej drak
kde stopy mé tam teď je
mohutnej silnej tok
mílí stal se mi krok

Ref.:
Věř že vody čistý……………..

Kouzelnej dědek dneska mě oslovil…….

Marie

MARIE
Nedělní povodeň
zvedla ti vlasy
a já do plachet
bojím se pohled
ti svát
Marie za kým zase spěcháš
Marie za kým zase spěcháš
Tvý rty čeří
mraky dlažební

Tři gladioly
prošly ulicemi
nože nutí
melouny se smát
Marie za kým zase spěcháš
Marie za kým zase spěcháš
Dav nás tlačí
do klíčový vrat

Pád člověka

PÁD ČLOVĚKA
Viděl jsem včera pád člověka
Viděl jsem včera pád člověka

Jen tak si kopu do plechovky
listí v trávě zdvihl nahý pes
kaštany pukly na písknutí
paličky jsou betonových cest
na kolečkových bruslích
mě míjí tenhle svět
Jsem strom či kočár či běs
Jsem strom anebo běs

Viděl jsem včera…….
Viděl jsem včera………..

Usnul jsem vpůli křižovatky
já hledal jsem tvůj dům
v tom domě byla má hruď
můj svatební stůl
lajnovači bílou čárou
rozdělují frak
stávám se vězněm rohů
co bylo je naopak

Viděl jsem včera……..

Pády slz a pády deště
pády vodopádů
padající napni plachtu
větrnému ránu
Ten člověk který padal
držel dech jak míč
a povídal mi věř si
pádem se odrazíš

Viděl jsem včera……..

Šaty šupáka

ŠATY ŠUPÁKA
Neber si mne holka
já v životě nebudu mít nic
dyť ani vlastně nevím
do který party bych tě měl vzít

Sháním šaty pro šupáka
co se oženil
že miloval dýl jak noc
sháním šaty pro šupáka
co včera pálil
účty adres jistých milování

Sháním šaty pro šupáka
co vlastnil jenom den
co hotelem mu byla cimra kdesi v
oblacích
sháním šaty pro šupáka
co miloval sen
o prstech stírajících slzy dojetí

Sháním šaty pro šupáka
co si chtěl koupit
komín který v poli zdál se
jiným zbytečný
sháním šaty pro šupáka
co uměl zastavit
cisterny spěchající silnicí k žíznivým

Nedával sliby
nevázal se dluhy
teď zvonky zvoní
zvonky zvoní
a on zůstává
u ní

Stromy

STROMY
Sleduj někdy z vlaku stromy
co proti kráčí
co neví že jdou tam kde tys byl
hledej bohatství
ty stromy stejně jako lidé
maj každý jiný kmen
bijí se o prvenství jen
bijí se o prvenství jen

Jsou stromy slabé
co chtěj držet meze
a stromy drsné
krotící blesk
a stromy vrby
co stále si zoufaj
a stromy duté
co duní lží
a všechny ty stromy
jakoby
jakoby neví
že skončí spolu v jednom nádraží
že skončí spolu v jednom nádraží
až zastaví

Lehni si někde do stráně
a zavři oči svý
a počítej zvuky které z dálky
k tobě doznějí
ty zvuky stejně jako chvíle
mění stále hlas
jsou čím dál
tím víc po nich voláš
čím jsou dál
tím víc po nich voláš

Ozývaj se vlaky
co lidi k lidem vezou
a rouhaj se pily
že nebude les
a zpívaj ptáci
že kytky zase kvetou
a tráva si šeptá
co čeká déšť
a všechny ty zvuky
maj stejnou řeč
hledej sám a uslyšíš se sám
hledej sám a uslyšíš se sám
ho ho

Pojď domů

POJD DOMŮ
Začouzená putyka
v ní notorik a hráč
Děvče milující
neudrží pláč
Harmonika hraje šanson
slzy tváře smáčejí
Pivo ucamraný
chlap a děvče ztrápený

Ref.:
Pojď domů
lásko moje pojď domů
pojď domů
už nepij víc
pojď domů
lásko moje pojď domů
pojď domů
máme si co říct

Zamyká se výčep
rozžehne se svíce žár
zatemní se okenice
šanson tiše hraje dál

Ref.:
Pojď domů…………

Voják výčepní a chlap
pokr
pak prohraný plat
děvče utrápený
Voda
v ní tělo bílý
V těle druhý tělo
ještě nezačalo
už přestalo žít

Ref.:
Pojď domů………..

Andula

ANDULA
Ulétla mi z klece ven mluvící andula
prosím vás někdo chyťte ji
moc toho věděla
Nabízí se nebezpečí
že vlítne do inštitucí
sedne si a nedutá
zvědavá andula
Mám strach, že svolá tiskovku
naučí ptáky řeč
a ptáci místo dešťovku
pak budou lovit lež
jen si představte tu apokalypsu
jak v každým okně v každé rouře
v každém průduchu
sedí jeden vrabčák nohu má na uchu

Jen si považte tu apokalypsu
jak ptáci vlítnou do kasáren
vynesou tajné ven
Lidi sedaj na prahy nečtou noviny
nedívaj se na zprávy sedí čekají
až ptáci s večerem poletí do kraje
roznesou éterem kde ta pravda je