Václav Koubek

Lítám

LÍTÁM
Zdává se mi že lítám
že lítám nízko nad zemí
Zdává se mi že lítám
že lítám o tom zdá se mi

Zdává se mi že lítám
že lítám křídla z mraků mám
zdává se mi že lítám
že lítám lítám ke hvězdám

Zdává se mi že lítám
a vůni jen pro sebe mám
zdává se mi že lítám
že lítám vůbec nedýchám

Zdává se mi že lítám
že lítám a dech mám zavřený
zdává se mi že lítám
že lítám o tom zdá se mi

Mol

MOL
Má máma byla jepice
a táta zase vánek z Indie
nevím co včera stalo se
a jedno mi je co zejtra bude
že velký plán já v hlavě mám

mi nikdo nevěří
ke snídani ohřál jsem si zase večeři

Jsem podivín a senzibil
a budižkničemu
už asi doma zůstanu
a nikam nepůjdu
říkali mi že mi asi
straší na věži
ke snídani ohřál jsem si zase večeři

Ze šatníku někdy mola
honím celý den
sousedi si asi myslí
že si tančím jen
já trápím se že moje dlaně
už nic netrefí
ke snídani ohřál jsem si zase večeři

Peklo

PEKLO
Noční metro
kam vlak míří
vidíš tváře
netopýry
noční metro
souzený
ty jedeš
do podzemí

Už nebudu andělem
už nebudu andělem

Noční metro
mizíš do tmy
kolem sebe
samý šelmy
noční metro
svědomí
vylétají démoni

Už nebudu andělem
už nebudu andělem

Vezmi možné pro tu chvíli
skloň už šíji s ostatními
vzpomeň si koho´s měl rád
do pekla jsi spad

Spánek

SPÁNEK
Když jsem se probral z denního spánku
byla noc
já šel pozpátku
blížil se den krátila noc
já omlazen dítětem zas nový krok
život šel zpět a já byl psem
ptákem slonem černým broukem

Když jsem se probral z denního spánku
z denního spánku
život už končil
já šel pozpátku
stal jsem se květ, stařec si mě vzal
zavěsil na krk, na dlaň navázal
modlil se ke mně jak k badyánu

Když jsem se probral z denního spánku
nemluvně byl jsem
čet' jsem čítanku
stařec dítě všechno bylo nic
padal a vstával padal a vstával
nemohl nic říct

Když jsem se probral z denního spánku
splnit jsem mohl každou myšlenku
tančit zpívat milovat pít
ženou i bohem mohl jsem být

Když jsem se probral z denního spánku
jedno čím budu
tónem ve vánku
jak míjel čas vytrácel bol
já kameněl stával se žulou
poutník pak do mě myšlenku tepal
a svět si běžel dál a svět si běžel dál a svět si běžel dál

Hippie

HIPPIE
Když tlačím kočár před sebou a tři fakany za sebou
povídam si jsem já trapnej hipie
ani nevím kdo to byl kdo mi tohle poradil
bože můj proč jsem se oženil

Když mě a moji rodinu revizor chytne při činu
povídám si jsem já trapnej hipie
ani nevím kdo to byl kdo to potom zaplatil
bože můj proč......

Když zas stojím na cestě ten vrak přeci měl jet ještě
povídám si jsem já trapnej hipie
ani nevím kdo to byl kdo nás potom roztlačil
bože můj proč...............

Když zima k činu přikročí a v dětech bují nemoci
povídám si jsem já trapnej hipie
ani nevím kdo to byl kdo tam u nich měsíc žil
bože můj proč.....

Když v životě klopýtám už andělíčky počítám
povídám si jsem já trapnej hipie
ani nevím kdo to byl kdo jednoho mi nadělil
bože můj že tys mě oženil

Kočky

KOČKY
Jenom pět koček a žádný děti
vedle té ženy v noci spí
a když se fláma pozdě v noci vrátí
bez obětí si lehne vedle ní

Jenom pět koček a žádná žena
na vojenské dece tulí se
klukovi holka řekla sbohem
a on teď právě věší se

Co je to za lidi
co brání jim cit
pročpak si nemohou naproti jít
život je pro kočku
když sami spí
čas běží

Jenom pět koček a prázdná půda
v tom smutným domě bez lidí
po nich tu zbyla jen kocovina
a kočky choulí a kočky choulí
a kočky choulí
choulí se

Kresby

KRESBY
Kresby na zdech jsou často líčeny
překryty novotou
zraku se ztratí
a přesto přes místa jenž jsou jim určená
kolemjdoucí o nich ví

Jak vrší se vrstvy vrší se pravdy
krásní stěnu tím
že jenom jsou
zůstávají ač neviděny
zůstávají pořád v ní

Kresby na zdech jsou často líčeny
překryty novotou
zraku se ztratí
mění se lidé mění se barvy
však vnitřní hlasy neztichnou

Kruhy

KRUHY
Hodím kámen na zem a kutálí se
hodím kámen do vody udělá kruh
držím kámen v ruce a zablýskne se
hodím kámen do vzduchu nevrátí se

Do vody kýmsi hozeni
opisujem kružnice
ztrácíme síly
mizíme
klidníme se časem
opět do hladiny
skuteční tím
co jsme rozčeřili

Jsme jen kruhy na hladině vody
které kdosi roztočil
ztrácíme síly, břehy uklidněny
a kámen padlý ke dnu
mezi další sedne si

Jako kruhy na vodě
se pomalu ztrácí
tak mizí do ztracena
i náš čin
ubývá nám stejně
jako vlnám sil
a jiné odjinud
zas naproti se vrací

Hodím kámen na zem a kutálí se
hodím kámen do vody udělá kruh
voda omlela kámen
kámen ožil vodu
my spolu se minuli
a spojíme do kruhu